V ČR se tématu prostředí pro dětskou hru věnujeme málo, nesystematicky a příliš obecně. Prostory pro hru nejsou chápány jako nedílná součást veřejných prostranství; jsou řešeny segregovaně a často se omezují na oplocená typizovaná dětská hřiště. Parky, náměstí, ulice a veřejný prostor obecně (zejména v blízkosti škol a domova) přitom hrají v životě dětí důležitou roli. Ke hře a interakci nemusí děti vybízet pouze herní prvky, ale i městský mobiliář, umělecká díla či přírodní prvky. V prostorách pro hru jsou nedostatečně využívány tzv. volné herní prvky, které stimulují dětskou tvořivost a fantazii (viz. The Theory of Loose Parts = tzv. volné prvky, Simon Nicholson). Většina stávajících prostorů pro hru se zaměřuje pouze na potřeby malých dětí, potřeby dětí školního věku a teenagerů jsou opomíjeny. Není pamatováno na děti se speciálními potřebami. Velkým a dosud jen omezeně využívaným potenciálem jsou místa pro hru u školských zařízení, která jsou dnes veřejnosti většinou nepřístupná. O podobě a umístění prostorů pro hru často nerozhodují odborníci. Celkové pojetí pak postrádá koncepci i estetické a funkční řešení, které by adekvátně reagovalo na potřeby dětí a specifika okolí.

Chybí celková strategie hry ve veřejném prostoru. Ve vládním koncepčním dokumentu Politika architektury a stavební kultury je pouze obecná zmínka o podpoře kvalitních veřejných prostranství.  V rámci některých dotačních programů ministerstev dochází k neefektivnímu vynaložení nákladů, kdy se úprava či založení nového prostoru pro hru omezí na pouhý nákup typizovaných herních prvků. Také následná údržba prostorů pro hru je dnes často nedostatečná a neadekvátně prováděná.

Konkrétní kroky:

• podpořit vznik komplexní strategie hry ve veřejném prostoru (inspirovat se např. vládními strategiemi ve Walesu – The Play Sufficiency Duty a ve Skotsku)
• podpořit vznik kvalitních prostorů pro hru a trávení volného času, které naplní potřeby dětí a mládeže
• integrovat hru, prostory pro hru i jednotlivé herní či interaktivní prvky do veřejného prostoru
• podpořit vznik prostorů pro hru a trávení volného času teenagerů jako součást veřejných prostranství
• poukázat na potřebu navrhování takových rekreačních míst, prostorů pro hru a veřejného prostoru obecně, kde najdou vyžití nejen různě staré děti, ale i příslušníci různých generací (tzv. sdílený prostor)
• podporovat umístění tzv. volných prvků v prostorech pro hru
• podporovat otevření venkovních areálů školských zařízení pro veřejnost (o víkendech, o svátcích a v odpoledních hodinách)
• podporovat dlouhodobou udržitelnost projektů (následná údržba, strategie dlouhodobého vývoje míst)
• sestavit efektivní koncepci podpory prostředí pro děti a náctileté
• upravit dotační programy tak, aby byly v souladu s celkovou strategií hry ve veřejném prostoru