Výběrová řízení jsou často nastavena tak, že jediným kritériem pro výběr dodavatele je nejnižší nabídková cena. V důsledku toho nemohou autoři autorských herních prvků dovést svůj nápad až do samotné realizace, která je přitom klíčovou součástí jejich autorské tvorby. Možnost vyjmout autorské herní prvky ze zakázky je v současné době jen málo využívána s odůvodněním, že by tento postup mohl být posouzen jako účelové dělení zakázky. 

Konkrétní kroky:

• využívat možnosti zákona o veřejných zakázkách včetně zadávání autorských děl jejich autorům na základě
• autorského práva pomocí jednacího řízení bez uveřejnění či jednodušší formou u zakázek malého rozsahu

V ČR chybí v současné době poptávka po kvalitních veřejných prostorech pro hru, a to jak ze strany uživatelů, tak ze strany zadavatelů. Chybí povědomí o tom, co vše může veřejný prostor nabídnout. Chybí také aktivní komunikace a diskuze mezi odborníky zabývajícími se dětskou hrou a prostory pro hru, která by témata spojená s prostředím pro hru dále rozvíjela.

Konkrétní kroky:

• podporovat osvětové a vzdělávací akce s cílem šířit pomocí příkladů dobré praxe povědomí o možné škále toho, co mohou prostory pro hru (a veřejné prostory obecně) nabídnout svým uživatelům (nejen dětem)
• zavést pravidelná setkávání odborníků zainteresovaných do zadávání, navrhování, realizace, provozování a kontroly a údržby prostorů pro hru
• vést osvětu k používání norem, procesu certifikace a dalším aktuálním tématům

Děti a mládež jsou rovnocenní uživatelé veřejného prostoru našich měst a hlavní uživatelé prostorů pro hru, přesto nejsou většinou aktivně zapojováni do procesu jejich vzniku. Pokud je místo navrhováno s participací místních občanů, použité metody málokdy zohledňují specifické vyjadřovací možnosti a schopnosti různě starých dětí. Participaci je třeba vést odborně, ideálně již od fáze předprojektových příprav až po samotnou realizaci a následné hodnocení prostorů.

Konkrétní kroky:

• podporovat větší zapojování dětí a mládeže do rozhodování o podobě prostorů pro hru a veřejného prostoru obecně
• šířit osvětu na téma důležitosti zapojování dětí a teenagerů do procesu participace a pochopení toho, že používané metody musí odpovídat jejich kognitivním a mentálním schopnostem
• zapojovat do procesu vzniku prostorů pro hru odborníky a organizace, které se participací dětí a mládeže zabývají
• zajistit vzdělávání (úředníků, pedagogů, architektů) v oblasti participace, aby byl její potenciál efektivně naplňován.

Návrhy prostorů pro hru pracují pouze minimálně se zapojením zeleně, vody a přírodních prvků. Přírodní prvky a zeleň přitom nabízejí dětem řadu inspirativních příležitostí pro hru.

Konkrétní kroky:

• vést osvětu s cílem seznámit odbornou i laickou veřejnost s důvody, proč je kontakt dětí s přírodním prostředím (zeleň, živly, přírodní materiály) důležitý
• zasadit se o to, aby zeleň byla integrální součástí prostorů pro hru
• podporovat větší zpřístupnění městské zeleně (např. městské divočiny, komunitních zahrad, parků, školních zahrad) dětem a dětské hře

V ČR chybí povědomí laické i odborné veřejnosti o vhodnosti využití syntetických povrchů pro dětská a sportovní hřiště, a to nejen z hlediska jejich chemických, ale i fyzikálních vlastností.

Chybí účinná kontrola obsahu rizikových chemických látek v surovinách určených pro výrobu umělých povrchů, které mohou mít negativní vliv na lidské zdraví, vodu i půdní složení. Požadavek na chemickou bezpečnost dětských hřišť je přitom ukotven v normě ČSN EN 1176.

Chybí informace o rizikovosti syntetických povrchů vzhledem k častým zraněním (spáleniny, poranění předního kolenního vazu), která se na nich odehrávají. Nedostatečně je diskutována a řešena také finanční náročnost pravidelné údržby, obměny a recyklace syntetických materiálů. 

Konkrétní kroky:

• zasadit se o větší informovanost odborné i laické veřejnosti o problematice syntetických povrchů a vhodnosti jejich použití jako materiálu pro dopadové plochy dětských hřišť a povrchy sportovních hřišť
• zasadit se o zavedení kontroly obsahu rizikových látek v surovinách, ze kterých jsou syntetické povrchy vyráběny (na těchto úkolech je třeba spolupracovat s Ministerstvem zdravotnictví, SZÚ, SČS)
• neposkytovat na závadné povrchy dotace, již provedené realizace plošně prověřit a závadné odstranit

Zařízení dětských hřišť spadá pod nařízení vlády č. 173/1997 Sb. (NV 173), kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody. Toto nařízení vlády je vydáno k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Podle těchto předpisů podléhá zařízení dětských hřišť před uvedením na trh posouzení shody podle platných českých technických norem ČSN EN 1176. Formulace NV 173 je ve stávajícím znění nejasné a komplikuje aplikaci konceptu „Hodnocení přínosného rizika“ (Risk Benefit Assessment). Zdá se také, že výklad některých částí normy v ČR může být v určitých případech zavádějící.

Konkrétní kroky:

• ověřit právní srozumitelnost formulace nařízení vlády č. 173/1997 Sb. (NV 173), kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody a zasadit se o jeho aktualizaci
• ověřit způsob současné aplikace NV 173 a jejího souladu s evropským právem
• prověřit možnost použití konceptu „Hodnocení přínosného rizika“ v právním prostředí ČR