má zkušenosti s prací na vysokých pozicích ve statutárních orgánech, v privátním sektoru i jako dobrovolník, takže velmi dobře chápe benefity i frustrace, které s sebou tyto tři odlišné pozice přináší, když přijde na vznik kvalitního veřejného prostoru. Harry působil 20 let jako expert v Evropské komisi pro bezpečnost spotřebitelů a bezpečnost dětí a zároveň byl nezávislým členem Evropského výboru pro standardizaci (CEN) v technické komisi zabývající se bezpečností herního vybavení. Je spoluautorem průvodce evropských norem pro zařízení dětských hřišť. Harry se sám osobně podílel na vzniku řady inspirativních herních prostorů a doma ve Skotsku má svou vlastní konzultační firmu CATE Consultancy. Společně s Theresou Casey je spoluautorem knihy “Free to Play – A guide to creating accessible and inclusive play spaces” (Svoboda si hrát – průvodce navrhování dostupných a inkluzívních herních prostorů). V současnosti je předsedou organizace Play Scotland, která dlouhodobě bojuje za práva dětí si hrát.

vystudoval zpracování dřeva a již od svých studií (od roku 1967) se věnuje výrobě herních prvků. Autorkou prvních návrhů herních vybavení, které realizoval, byla jeho matka, která pracovala jako sociální pracovnice a dobře věděla, jak a s čím si děti rády hrají. Postupně se jeho malá tesařská dílna rozrostla na světově známou firmu, která si na poli výroby herních prvků zaujímá vedoucí postavení. Od 70. let se Julien Richter aktivně podílí na vzniku a vývoji standardů pro zařízení dětských hřišť. Nikdy nezapomíná na své poslání a sice věrnost dětem a jejich potřebám. Jedním z jeho nejoblíbenějších rčení je: “As much play value as possible – as much safety as needed” tedy maximalizovat herní hodnotu a zároveň zajistit takovou bezpečnost, jaká je nezbytná. Tento posun v chápání bezpečnosti podnítil řadu designérů a výrobců k realizaci nových nápadů. V Evropě tak ve spolupráci s certifikačními institucemi, jako je např. TÜV Süd, pojišťovnami a právníky, propukla doslova revoluce v pojetí herních prvků.

Sochař, spoluzakladatel skupiny Ztohoven; spolupracoval na vzniku několika „playscape“ projektů na pomezí krajinářské architektury a landartu“.

Je spoluautor společně s architektkou Terezou Kučerovou z ateliéru Molo architekti nového projektu Herní krajina Pecka v Krkonoších.

je zakladatelem a vedoucím designérem studia Carve. Již více jak 25 let se věnuje navrhování dětských hřišť a herních ploch ve veřejném prostoru. Svým inovativním myšlením a důrazem na herní hodnotu veřejných ploch dokáže naplnit požadavky současných uživatel a zároveň držet krok s nejnovějšími trendy.

Jednotlivé designérské úkoly pojímá komplexně, s přesahem do různých oborů. Díky svému nekonvenčnímu přístupu k navrhování je žádaným lektorem na řadě univerzit v Nizozemsku i v zahraničí.

působí na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde vede oddělní sociální psychologie. Ve své práci se zaměřuje na psychický vývoj člověka ve společnosti a především na partnerské a rodinné vztahy.  Je řešitelkou mezinárodních výzkumných úkolů zaměřených na raný vývoj dítěte, specifika mateřské a otcovské role, na význam rodinného prostředí ve vztahu k působení instituce na dítě.

Dlouhodobě pracovala jako psycholog  a dosud má vlastní poradenskou praxi.

Je autorkou a spoluautorkou řady psychologických publikací, mezi jinými knihy Raný psychický vývoj dítěte. Je členkou mnoha odborných psychologických společností v ČR i zahraničí, účastní se pravidelně mezinárodních odborných setkání i výzkumných aktivit.

je ředitelkou asociace Hackney Play, která provozuje tři „dobrodružná“ hřiště (adventure playgrounds) ve znevýhodněných částech východního Londýna. Koncept „dobrodružného“ hřiště pochází ze Skandinávie a je založen na myšlence, že k inspirativní hře dětem velmi dobře poslouží volné materiály a prvky různorodého původu, které lze zajímavým způsobem pozměňovat a dále tvořivě využívat.

Dalším zajímavým projektem asociace Hackney Play je podpora obyvatel, aby usilovali o krátkodobé uzavírky silnic pro automobilovou dopravu a tak v nich alespoň dočasně umožnili volnou dětskou hru.

Nicola je také členkou rady Play England, sdružení pro dětskou hru v Anglii a je spoluautorkou oceňované knihy o navrhování úspěšných herních prostorů. (Design for Play: A guide to creating successful play spaces).