Pokud je veřejný prostor utvářen s ohledem na jeho nejmladší uživatele – děti, naplňuje také požadavky ostatních sociálních skupin uživatel, včetně seniorů.

Pro maximální využití potenciálu prostorů pro hru je třeba, aby je navrhovali odborníci ve spolupráci s místní samosprávou a komunitou, včetně dětí a mládeže. Děti nejsou odborníci na navrhování, ale vědí, jak si chtějí hrát. Jako hlavní uživatelé prostorů pro hru by proto neměly v procesu participace chybět. Právo svobodně vyjadřovat své názory, být vyslyšen a aktivně se účastnit procesů, které je přímo ovlivňují, zaručuje dětem Úmluva o právech dítěte.

Děti a mladí lidé testují hranice svých dovedností a schopností, zároveň se učí sami řídit míru rizika, které podstupují. Prostory určené pro hru by měly na tyto potřeby reagovat tím, že dětem nabídnou stimulující a podnětné prostředí. Úroveň rizika je třeba řídit tak, aby děti nebyly vystaveny riziku nepřijatelnému, které by mohlo vést k vážnému zranění.

Pobyt v přírodním prostředí a interakce s přírodními materiály, živly, rostlinami i živočichy mají pozitivní vliv na vývoj dětí. Čas, který děti tráví venku, se celosvětově snižuje. Ve vystavěném prostředí měst je kontakt dětí s přírodou značně omezený. Děti a mládež potřebují taková prostředí a prostory pro hru, zejména v blízkosti škol a bydlení, která je budou lákat k pobytu venku a kde budou rády trávit svůj čas. Koncepční a promyšlené využití zeleně a přírodních prvků v prostorách pro hru může částečně kompenzovat současný omezený kontakt dětí s přírodou.

Prostory pro hru je třeba navrhovat tak, aby adekvátně reagovaly na potřeby místních uživatelů a zároveň vhodně navazovaly na okolní prostředí a staly se nedílnou součástí konkrétního městského veřejného prostoru. Kvalita prostředí přímo ovlivňuje vývoj dětí a mládeže, proto je třeba dbát na podobu míst, kde si děti a mladí lidé hrají a tráví svůj čas.

Děti jsou rovnocenní uživatelé našich měst. Hra je jejich přirozené bytí a veřejný prostor by to měl reflektovat. Je třeba integrovat hru do veřejného prostoru a navrhovat veřejná prostranství takovým způsobem, aby zahrnovala i potřeby dětí a mládeže.