Stahujte

Memorandum

Děti a město / Prostor pro hru

Podpořit

Memorandum vzniklo na základě výstupů z konference
Architektura dětem 2018: Děti a město / Prostor pro hru

Cílem memoranda je podpořit integraci hry a prostorů pro hru do veřejného prostoru měst a zároveň přispět k postupnému vylepšení a zefektivnění procesu jejich navrhování, certifikace, realizace i kontroly, aby co nejlépe sloužily svým uživatelům, tedy dětem.

skrolujte dolů

Východiska

  • Děti mají právo si hrát >>>

    Děti mají právo si hrát

    Právo dítěte na hru je ukotveno ve čl. 31 Úmluvy o právech dítěte. Skrze hru děti poznávají samy sebe i okolní svět. Kvalita hry se přitom do značné míry odvíjí od kvality prostředí, ve kterém probíhá.

    x
  • Hra patří do veřejného prostoru měst >>>

    Hra patří do veřejného prostoru měst

    Děti jsou rovnocenní uživatelé našich měst. Hra je jejich přirozené bytí a veřejný prostor by to měl reflektovat. Je třeba integrovat hru do veřejného prostoru a navrhovat veřejná prostranství takovým způsobem, aby zahrnovala i potřeby dětí a mládeže.

    x
  • Prostředí pro hru má být navržené „na míru“ >>>

    Prostředí pro hru má být navržené „na míru“

    Prostory pro hru je třeba navrhovat tak, aby adekvátně reagovaly na potřeby místních uživatelů a zároveň vhodně navazovaly na okolní prostředí a staly se nedílnou součástí konkrétního městského veřejného prostoru. Kvalita prostředí přímo ovlivňuje vývoj dětí a mládeže, proto je třeba dbát na podobu míst, kde si děti a mladí lidé hrají a tráví svůj čas.

    x
  • Pobyt venku a kontakt dětí s přírodou je pro vývoj dětí zásadní >>>

    Pobyt venku a kontakt dětí s přírodou je pro vývoj dětí zásadní

    Pobyt v přírodním prostředí a interakce s přírodními materiály, živly, rostlinami i živočichy mají pozitivní vliv na vývoj dětí. Čas, který děti tráví venku, se celosvětově snižuje. Ve vystavěném prostředí měst je kontakt dětí s přírodou značně omezený. Děti a mládež potřebují taková prostředí a prostory pro hru, zejména v blízkosti škol a bydlení, která je budou lákat k pobytu venku a kde budou rády trávit svůj čas. Koncepční a promyšlené využití zeleně a přírodních prvků v prostorách pro hru může částečně kompenzovat současný omezený kontakt dětí s přírodou.

    x
  • Podstupování rizika je nedílnou součástí hry >>>

    Podstupování rizika je nedílnou součástí hry

    Děti a mladí lidé testují hranice svých dovedností a schopností, zároveň se učí sami řídit míru rizika, které podstupují. Prostory určené pro hru by měly na tyto potřeby reagovat tím, že dětem nabídnou stimulující a podnětné prostředí. Úroveň rizika je třeba řídit tak, aby děti nebyly vystaveny riziku nepřijatelnému, které by mohlo vést k vážnému zranění.

    x
  • Participace dětí a mládeže má být samozřejmou součástí procesu vzniku prostorů pro hru >>>

    Participace dětí a mládeže má být samozřejmou součástí procesu vzniku prostorů pro hru

    Pro maximální využití potenciálu prostorů pro hru je třeba, aby je navrhovali odborníci ve spolupráci s místní samosprávou a komunitou, včetně dětí a mládeže. Děti nejsou odborníci na navrhování, ale vědí, jak si chtějí hrát. Jako hlavní uživatelé prostorů pro hru by proto neměly v procesu participace chybět. Právo svobodně vyjadřovat své názory, být vyslyšen a aktivně se účastnit procesů, které je přímo ovlivňují, zaručuje dětem Úmluva o právech dítěte.

    x
  • Prostředí, které vychází vstříc nejmladším občanům, naplňuje také potřeby ostatních sociálních skupin >>>

    Prostředí, které vychází vstříc nejmladším občanům, naplňuje také potřeby ostatních sociálních skupin

    Pokud je veřejný prostor utvářen s ohledem na jeho nejmladší uživatele – děti, naplňuje také požadavky ostatních sociálních skupin uživatel, včetně seniorů.

    x

Je třeba se zasadit o

  • 1.Vytvoření strategie hry ve veřejném prostoru >>>

    Konkrétní kroky

    O problémuKonkrétní kroky

    V ČR se tématu prostředí pro dětskou hru věnujeme málo, nesystematicky a příliš obecně. Prostory pro hru nejsou chápány jako nedílná součást veřejných prostranství; jsou řešeny segregovaně a často se omezují na oplocená typizovaná dětská hřiště. Parky, náměstí, ulice a veřejný prostor obecně (zejména v blízkosti škol a domova) přitom hrají v životě dětí důležitou roli. Ke hře a interakci nemusí děti vybízet pouze herní prvky, ale i městský mobiliář, umělecká díla či přírodní prvky. V prostorách pro hru jsou nedostatečně využívány tzv. volné herní prvky, které stimulují dětskou tvořivost a fantazii (viz. The Theory of Loose Parts = tzv. volné prvky, Simon Nicholson). Většina stávajících prostorů pro hru se zaměřuje pouze na potřeby malých dětí, potřeby dětí školního věku a teenagerů jsou opomíjeny. Není pamatováno na děti se speciálními potřebami. Velkým a dosud jen omezeně využívaným potenciálem jsou místa pro hru u školských zařízení, která jsou dnes veřejnosti většinou nepřístupná. O podobě a umístění prostorů pro hru často nerozhodují odborníci. Celkové pojetí pak postrádá koncepci i estetické a funkční řešení, které by adekvátně reagovalo na potřeby dětí a specifika okolí.

    Chybí celková strategie hry ve veřejném prostoru. Ve vládním koncepčním dokumentu Politika architektury a stavební kultury je pouze obecná zmínka o podpoře kvalitních veřejných prostranství.  V rámci některých dotačních programů ministerstev dochází k neefektivnímu vynaložení nákladů, kdy se úprava či založení nového prostoru pro hru omezí na pouhý nákup typizovaných herních prvků. Také následná údržba prostorů pro hru je dnes často nedostatečná a neadekvátně prováděná.

    Konkrétní kroky:

    • podpořit vznik komplexní strategie hry ve veřejném prostoru (inspirovat se např. vládními strategiemi ve Walesu – The Play Sufficiency Duty a ve Skotsku)
    • podpořit vznik kvalitních prostorů pro hru a trávení volného času, které naplní potřeby dětí a mládeže
    • integrovat hru, prostory pro hru i jednotlivé herní či interaktivní prvky do veřejného prostoru
    • podpořit vznik prostorů pro hru a trávení volného času teenagerů jako součást veřejných prostranství
    • poukázat na potřebu navrhování takových rekreačních míst, prostorů pro hru a veřejného prostoru obecně, kde najdou vyžití nejen různě staré děti, ale i příslušníci různých generací (tzv. sdílený prostor)
    • podporovat umístění tzv. volných prvků v prostorech pro hru
    • podporovat otevření venkovních areálů školských zařízení pro veřejnost (o víkendech, o svátcích a v odpoledních hodinách)
    • podporovat dlouhodobou udržitelnost projektů (následná údržba, strategie dlouhodobého vývoje míst)
    • sestavit efektivní koncepci podpory prostředí pro děti a náctileté
    • upravit dotační programy tak, aby byly v souladu s celkovou strategií hry ve veřejném prostoru
    x
  • 2.Podporu použití konceptu hodnocení přínosného rizika >>>

    Konkrétní kroky

    O problémuKonkrétní kroky

    V ČR se požadavek na bezpečnost až příliš často stává jediným kritériem aplikovaným na prostory pro hru a jednotlivé herní prvky, což vede ke schematickému opakování „osvědčených“ herních sestav s nízkou herní kvalitou.

    Při kontrole prostorů pro hru a při certifikaci herních prvků není v ČR aplikován koncept „Hodnocení přínosného rizika“ (Risk Benefit Assessment), který umožňuje posuzovat prostory pro hru / herní prvky nejen z pohledu potenciálních rizik, ale i z pohledu jejích benefitů. Metoda „Hodnocení přínosného rizika“ je přitom zakotvena v aktualizované normě pro zařízení dětských hřišť ČSN EN 1176 a je používána ve státech západní Evropy. 

    Konkrétní kroky:

    • při navrhování prostorů pro hru prosazovat vyvážený přístup k rizikům, bezpečnosti a herní hodnotě
    • při posuzování herních prvků a prostorů pro hru užívat koncept „Hodnocení přínosného rizika“ (Risk Benefit Assessment)
    • zajistit vzdělávání a osvětu v oblasti přínosného rizika směrem k odborníkům (pracovníci zajišťující certifikaci, kontroly a revize, architekti, krajinářští architekti), ale také směrem k pedagogům a k rodičům.
    x
  • 3.Právní analýzu ukotvení normy pro zařízení dětských hřišť ČSN EN 1176 v zákonech ČR >>>

    Konkrétní kroky

    O problémuKonkrétní kroky

    Zařízení dětských hřišť spadá pod nařízení vlády č. 173/1997 Sb. (NV 173), kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody. Toto nařízení vlády je vydáno k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Podle těchto předpisů podléhá zařízení dětských hřišť před uvedením na trh posouzení shody podle platných českých technických norem ČSN EN 1176. Formulace NV 173 je ve stávajícím znění nejasné a komplikuje aplikaci konceptu „Hodnocení přínosného rizika“ (Risk Benefit Assessment). Zdá se také, že výklad některých částí normy v ČR může být v určitých případech zavádějící.

    Konkrétní kroky:

    • ověřit právní srozumitelnost formulace nařízení vlády č. 173/1997 Sb. (NV 173), kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody a zasadit se o jeho aktualizaci
    • ověřit způsob současné aplikace NV 173 a jejího souladu s evropským právem
    • prověřit možnost použití konceptu „Hodnocení přínosného rizika“ v právním prostředí ČR
    x
  • 4.Zavedení kontroly kvality syntetických povrchů v prsotorech pro hru a šíření osvěty >>>

    Konkrétní kroky

    O problémuKonkrétní kroky

    V ČR chybí povědomí laické i odborné veřejnosti o vhodnosti využití syntetických povrchů pro dětská a sportovní hřiště, a to nejen z hlediska jejich chemických, ale i fyzikálních vlastností.

    Chybí účinná kontrola obsahu rizikových chemických látek v surovinách určených pro výrobu umělých povrchů, které mohou mít negativní vliv na lidské zdraví, vodu i půdní složení. Požadavek na chemickou bezpečnost dětských hřišť je přitom ukotven v normě ČSN EN 1176.

    Chybí informace o rizikovosti syntetických povrchů vzhledem k častým zraněním (spáleniny, poranění předního kolenního vazu), která se na nich odehrávají. Nedostatečně je diskutována a řešena také finanční náročnost pravidelné údržby, obměny a recyklace syntetických materiálů. 

    Konkrétní kroky:

    • zasadit se o větší informovanost odborné i laické veřejnosti o problematice syntetických povrchů a vhodnosti jejich použití jako materiálu pro dopadové plochy dětských hřišť a povrchy sportovních hřišť
    • zasadit se o zavedení kontroly obsahu rizikových látek v surovinách, ze kterých jsou syntetické povrchy vyráběny (na těchto úkolech je třeba spolupracovat s Ministerstvem zdravotnictví, SZÚ, SČS)
    • neposkytovat na závadné povrchy dotace, již provedené realizace plošně prověřit a závadné odstranit
    x
  • 5.Podporu zastoupení zeleně a přírodních prvků v prostorech pro hru >>>

    Konkrétní kroky

    O problémuKonkrétní kroky

    Návrhy prostorů pro hru pracují pouze minimálně se zapojením zeleně, vody a přírodních prvků. Přírodní prvky a zeleň přitom nabízejí dětem řadu inspirativních příležitostí pro hru.

    Konkrétní kroky:

    • vést osvětu s cílem seznámit odbornou i laickou veřejnost s důvody, proč je kontakt dětí s přírodním prostředím (zeleň, živly, přírodní materiály) důležitý
    • zasadit se o to, aby zeleň byla integrální součástí prostorů pro hru
    • podporovat větší zpřístupnění městské zeleně (např. městské divočiny, komunitních zahrad, parků, školních zahrad) dětem a dětské hře
    x
  • 6.Podporu participace dětí a mládeže >>>

    Konkrétní kroky

    O problémuKonkrétní kroky

    Děti a mládež jsou rovnocenní uživatelé veřejného prostoru našich měst a hlavní uživatelé prostorů pro hru, přesto nejsou většinou aktivně zapojováni do procesu jejich vzniku. Pokud je místo navrhováno s participací místních občanů, použité metody málokdy zohledňují specifické vyjadřovací možnosti a schopnosti různě starých dětí. Participaci je třeba vést odborně, ideálně již od fáze předprojektových příprav až po samotnou realizaci a následné hodnocení prostorů.

    Konkrétní kroky:

    • podporovat větší zapojování dětí a mládeže do rozhodování o podobě prostorů pro hru a veřejného prostoru obecně
    • šířit osvětu na téma důležitosti zapojování dětí a teenagerů do procesu participace a pochopení toho, že používané metody musí odpovídat jejich kognitivním a mentálním schopnostem
    • zapojovat do procesu vzniku prostorů pro hru odborníky a organizace, které se participací dětí a mládeže zabývají
    • zajistit vzdělávání (úředníků, pedagogů, architektů) v oblasti participace, aby byl její potenciál efektivně naplňován.
    x
  • 7.Podporu osvěty a poptávky po kvalitních místech pro hru >>>

    Konkrétní kroky

    O problémuKonkrétní kroky

    V ČR chybí v současné době poptávka po kvalitních veřejných prostorech pro hru, a to jak ze strany uživatelů, tak ze strany zadavatelů. Chybí povědomí o tom, co vše může veřejný prostor nabídnout. Chybí také aktivní komunikace a diskuze mezi odborníky zabývajícími se dětskou hrou a prostory pro hru, která by témata spojená s prostředím pro hru dále rozvíjela.

    Konkrétní kroky:

    • podporovat osvětové a vzdělávací akce s cílem šířit pomocí příkladů dobré praxe povědomí o možné škále toho, co mohou prostory pro hru (a veřejné prostory obecně) nabídnout svým uživatelům (nejen dětem)
    • zavést pravidelná setkávání odborníků zainteresovaných do zadávání, navrhování, realizace, provozování a kontroly a údržby prostorů pro hru
    • vést osvětu k používání norem, procesu certifikace a dalším aktuálním tématům
    x
  • 8.Upravení podmínek výběrových řízení s cílem usnadnit realizaci autorských herních prvků >>>

    Konkrétní kroky

    O problémuKonkrétní kroky

    Výběrová řízení jsou často nastavena tak, že jediným kritériem pro výběr dodavatele je nejnižší nabídková cena. V důsledku toho nemohou autoři autorských herních prvků dovést svůj nápad až do samotné realizace, která je přitom klíčovou součástí jejich autorské tvorby. Možnost vyjmout autorské herní prvky ze zakázky je v současné době jen málo využívána s odůvodněním, že by tento postup mohl být posouzen jako účelové dělení zakázky. 

    Konkrétní kroky:

    • využívat možnosti zákona o veřejných zakázkách včetně zadávání autorských děl jejich autorům na základě
    • autorského práva pomocí jednacího řízení bez uveřejnění či jednodušší formou u zakázek malého rozsahu
    x

Prostory pro hru v prostředí měst jsou interdisciplinárním tématem.
Pro vznik kvalitních a uživatelsky i ekonomický úspěšných realizací je naprosto zásadní spolupráce
jednotlivých odborů na úrovní městské správy či ministerstev na vládní úrovni.

Chci podpořit memorandum

Prosíme, políčka označená * jsou povinná.

Chci, aby mé jméno, příjmení a profese bylo zobrazeno v seznamu signatářů

Odesláním tohoto formuláře souhlasím se Zásadami ochrany osobních údajů Města přáteského k dětem, z. s.

Vaše jméno nebo hvězdička se v seznamu zobrazí až po ověření Vaší e-mailové adresy.

Musíte souhlasit se Zásadami ochrany osobních údajů Města přátelského k dětěm, z. s.

Podpořit memorandum

Memorandum podporují

Organizace, spolky, firmy

Nadace Proměny Karla Komárka
Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z.s.
TEREZA, vzdělávací centrum, z.ú.
Národní síť zdravých měst České republiky, z.s.p.o.
Město přátelské k dětem, z.s.
TERRA FLORIDA – krajinářští architekti
Nadační fond Zelený Poklad Living in green s.r.o.
atelier in-site; krajinářská architektura
To město, z.s.
ateliér SAD PERMAKULTURA CS
Centrum pro komunitní práci Západní Čech
Živé město, z.s.
Semínko země
KOKOZA, o. p. s.
Pražské matky
Kruh, z.s.
CI2, o.p.s.
Asociace lesních MŠ, z.s.
Katedra zahradní a krajinné architektury ČZU
Pěstuj prostor, z.s.

Jednotlivci

Adéla Hrubá, permakulturní designér
Radka Matoušková, krajinářka
Martin Nawrath; facilitátor, terapeut
Radka Kmochová, učitelka
Vladimír Kmoch, psychiatr
Markéta Pšeničková, krajinářská architektka

a další >>>

Memorandum sestavily:

Ing. arch. Mirjana Petrik, FA ČVUT v Praze, Město přátelské k dětem, z.s., mirjanapetrik@gmail.com
Ing. Magdalena Smetanová, atelier in-site, Město přátelské k dětem, z.s., magdalena.smetanova@in-site.cz

Hlavními pořadateli konference byla Fakulta architektury ČVUT v Praze a spolky Město přátelské k dětem, z.s. a To město, z.s.
Konference se konala za podpory Nadace Proměny Karla Komárka, Nadace VIA, CAMP
(Centrum architektury a městského plánování) a ANEC (The European consumer voice in standardisation).

Mediálními partnery byla ERA 21, TV Architect.com, ARCHITECT+ a Moderní obec.

Záštitu konferenci udělily Magistrát hl. města Prahy, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Česká komora architektů a Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu.

Podporovatelé

Memorandum podporují

Organizace, spolky, firmy

Nadace Proměny Karla Komárka
Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z.s.
TEREZA, vzdělávací centrum, z.ú.
Národní síť zdravých měst České republiky, z.s.p.o.
Město přátelské k dětem, z.s.
TERRA FLORIDA – krajinářští architekti
Nadační fond Zelený Poklad Living in green s.r.o.
atelier in-site; krajinářská architektura
To město, z.s.
ateliér SAD PERMAKULTURA CS
Centrum pro komunitní práci Západní Čech
Živé město, z.s.
Semínko země
KOKOZA, o. p. s.
Pražské matky
Kruh, z.s.
CI2, o.p.s.
Asociace lesních MŠ, z.s.
Katedra zahradní a krajinné architektury ČZU
Pěstuj prostor, z.s.

Jednotlivci

Adéla Hrubá, permakulturní designér
Radka Matoušková, krajinářka
Martin Nawrath; facilitátor, terapeut
Radka Kmochová, učitelka
Vladimír Kmoch, psychiatr
Markéta Pšeničková, krajinářská architektka

a další >>>

  • 1. *
  • 2. Tomáš Koňařík, Architekt
  • 3. Lucie Šebková, Researcher
  • 4. Vladan Brož, právník
  • 5. *
  • 6. Matěj Hájek, Sochař a architekt herních krajin
  • 7. Veronika Ševčíková, interierová designerka
  • 8. Viktor Tuček, architekt
  • 9. Pavla Zimová, Architektka
  • 10. Štefan Švec, editor
  • 11. Kateřina Hemerková, Projektový manager
  • 12. *
  • 13. Petr Novák, OSVČ, fotograf, kameraman
  • 14. Jitka Zderčíková, advokát
  • 15. Daniela Weissová, dramaturg
  • 16. Lenka Hendrychova, Překladatelka
  • 17. Simona Neprasova, koordinátor programu Ekoskola
  • 18. *
  • 19. Zuzana Zbořilová, pedagožka
  • 20. Martin Konečný , Psycholog
  • 21. *
  • 22. Libuse Tejmarova, Stavební inženýr
  • 23. Veronika Kovářová, architekt
  • 24. Radovan Kodera, Fototgraf, pedagog
  • 25. Klára Sedláčková, zahradní architektka
  • 26. David Nechanický, architekt - realizátor
  • 27. Daniel Matějka, Krajinářská architektura
  • 28. Petr Kučera, vysokoškolský učitel
  • 29. Jan Bartoš, učitel
  • 30. Vít Masare, politik
  • 31. Kristýna Valentová, administrace
  • 32. Daniela Karasová, zahradník
  • 33. Petra Kanclířová, asistentka
  • 34. Katarína Pavlačková, zahradní architekt
  • 35. Anita Blahušová, Metodik
  • 36. Lucie Jančařiková, projektant dětských hřišť
  • 37. Daniela Wagnerová, sadovník města
  • 38. Luděk Šebek, pedagog
  • 39. Michal Křivohlávek, vnitrobloky
  • 40. Land05 Land05, Ateliér zahradní a krajinářské architektury
  • 41. *
  • 42. František Eliáš, grafický designér
  • 43. Olga Kubíková, vychovatelka